NORDIC 17

Umím jezdit „na hraběnku“

Herečka a vynikající dabérka Valérie Zawadská má život svázaný s horami. Vyrostla v Jeseníkách a s životním partnerem si pořídili chalupu v Pošumaví. I když na lyžích běhá už od dětství, vlastní běžky dostala teprve nedávno…

NORDICškola ll – bruslařské techniky a jejich charakteristika

Letos se v naší NORDICškole zaměřujeme výhradně na bruslení. Dozvíte se o všech používaných bruslařských technikách i jejich modifikacích. Neočekávejte okamžité prozření, teorie lyžování je nadupaná informacemi, na jejichž vstřebání budete potřebovat čas a trpělivost. Postupně vám kromě poodhalených záludností bruslení na lyžích nabídneme i praktická cvičení vhodná jak pro začátečníky, tak i pro pokročilé. Pro ty, co to myslí s výukou bruslení opravdu vážně, připomínáme, že naše škola začala s výukou již v minulém čísle NM.

Trénink rychlosti (nejen pro děti)

Trénink rozvoje rychlosti je ta část tréninkové jednotky, která by měla (děti) opravdu bavit. Co jiného by je mělo v tréninku zaujmout více než rychlé starty, rychlé změny směru, časté soutěže a hlavně krátkodobé zatížení.

Víte, jak pracují vaše svaly??

V následujícím seriálu článků bychom vám rádi ukázali jiný pohled na běh na lyžích, a to pohledem do vnitřního prostředí organismu – přímo na pohybový aparát člověka. Práce svalu je charakterizována elektrickou aktivitou jednotlivých svalových vláken (akční potenciál svalu) a na základě změření těchto potenciálů (elektromyografem) můžeme hodnotit timing zapojování jednotlivých svalů.

Posilování lyžaře běžce – 2. část – dolní končetiny

Síla je pro lyžaře běžce velmi důležitou pohybovou schopností. Přestože by lyžaři měli posilovat komplexně všechny svalové skupiny, tak hnacím motorem jsou především dolní končetiny. A právě na posilování dolních končetin se dnes trochu zaměříme.

Vasaloppet na vlastní kůži

Sedmého března 2010 se uskutečnil ve Švédsku jeden z největších lyžařských běhů, který vůbec existuje, Vasův běh. Vasův běh je závod s dlouholetou tradicí, prvně se konal již v roce 1920. Je nejdelší (90 km), největší počtem účastníků, kterých se každoročně přihlašuje kolem 15 000… Pro švédskou veřejnost má důležitý historický podtext, navíc jeho prestižnost zvyšuje i jeho zařazení mezi nejvýznamnější závody seriálu Worldloppet (12 lyžařských maratónů světa). Mezi běžci na lyžích se říká, kdo tento závod neabsolvoval, pak nepoznal velikost závodu. Co je na tomto závodu tak zajímavého? Vezmeme to popořádku.

Novohradské hory – neobjevená Šumava

Přejdete-li po hraničním hřebenu Šumavy ze západu na východ, dorazíte někam k Dolnímu Dvořišti. Krajina se tu mírně zklidní, nicméně pás hor pokračuje dále až k Novým Hradům. Není to už Šumava, ale Novohradské hory. Nesou mnoho společných rysů, jejich blízký příbuzenský vztah definuje nejenom geologická souvislost, ale i temné kulturně-historické souvislosti vysídlených pohraničních oblastí.

Smraďochovi ve stopách

Submisivně se krčí ve stínu Krušných hor. Fyzicky i co se pověsti běžkařského ráje týče. A já se ptám: proč? Vždyť je to skoro bezpráví! Tahle pahorkatina má opravdu co nabídnout: kromě upravených stop a ideálních lyžařských podmínek také krásnou, téměř panenskou přírodu, památky a dokonce i lázně, co bys kamenem dohodil. Přesto je Slavkovský les zatím dost přehlížen…

Z lázní na lyže – nebo obráceně?

Léčit se sem jezdil německý kancléř Otto von Bismarck, císařovna Sisi i poslední íránský král Mohammad Reza Pahlavi. A měli k tomu pořádný důvod. Místní blahodárné prameny dokáží zázraky. Ale ruku na srdce, tohle rozlehlé údolí v srdci rakouských Alp by se obešlo i bez nich a popularitu by si získalo i samo o sobě. Krásy má totiž Gastein doslova na rozdávání.